Je pátek odpoledne a  vytrvale prší. Zima, zataženo a zítra – poslední závod sezóny. Byla to chyba přihlásit se do Trutnova? Při pohledu na oblohu mě napadají černé myšlenky. „Nebylo by lepší v klidu a teple sedět u televize?“ ptám se sám sebe.

Nachystám si věci na zítra a jdu spát, do Trutnova je to přes 120km, tak budeme zase brzo vstávat. Plánovač cesty nám ukazuje čas jízdy 2h 11min, ale kdo ví, jak dlouho tam pojedeme.

Ještě v pološeru se kupodivu sám budím – možná předstartovní nervozita nebo zvyk, každopádně sobota 4. 10. 2008 je tady. O půl osmé vyrážíme směr Trutnov- cesta docela rychle utíká a my se blížíme k Hradci Králové. K našemu překvapení se obloha začíná protrhávat a objevuje se i sluníčko- paráda! I když se teplota pohybuje  kolem 5 stupňů Celsia, nepojedeme v dešti.

V Trutnově bez problémů parkujeme, prezentace závodu je v budově Z� R. Frimla. Byly nám přiděleny čísla 329 a 476. Abych pravdu řekl, doufal jsem, že číslo bude mezi 200-300 tzn. v druhé vlně, ale vynechali jsme několik závodů, tak se opět ocitáme až ve vlně poslední tj. 300- více. Hold máme o motivaci víc.

Projíždíme městem až na Krakonošovo náměstí – místo dnešního slavnostního startu. Do zahájení závodu zbývá ještě půlhodina, ale my se už jdeme řadit- co jiného nám zbývá, z úplného chvostu vyjíždět nechceme. Naši pozici na startu bych odhadnul někde kolem 400.místa.

A je to tady! Bylo odstartováno! 605 borců se vydalo na trať dlouhou  50km – jedou se 2 kola po 25km. Nechybí tu elitní špička závodníků v čele s úřadujícím mistremČP v ½ MX Kristiánem Hynkem. Městem projíždíme za policejním vozem, ale už tady se bojuje o lepší pozice, místy je docela tlačenice a několik smolařů vyzkoušelo tvrdost trutnovského asfaltu na vlastní kůži hned v úvodu závodu. Projíždíme kolem řeky a vzhůru do kopce- už tady mi pomalu začíná docházet dech. V duchu si nadávám, proč jsem minulých 14 dní víc nezapracoval na kondici, špatně se mi dýchá, mám pořád plný nos. Jsou to důsledky mírného nachlazení z minulých dní. Při pohledu na množství závodníků přede mnou mě ale napadá jediná věc-  zabrat – buď se totálně odrovnat hned na začátku, nebo se tělo chytne. Díky organisme!!!

Zvítězila druhá možnost. Při vjezdu do terénu se tepovka pohybuje kolem 195. „Musím zvolnit!“ honí se mi hlavou, ale copak se to dá? Nechávám se strhnout pelotonem a dřu, co se dá. Kdy už skončí to stoupání? Míjíme první občerstvovačku, konečně nějaký sjezd.Trochu se vydýchávám. Je tu 18 km a výmoly na konci jednoho sjezdu – do jednoho z nich jsem najel- mám co dělat, abych to ustál. Bohužel někdo za mnou už takové štěstí neměl. V dálce slyším houkání sanitky. Další stoupání – teď už se opět poznávám. Soupeřům v kopcích ujíždím, musím této dispozice naplno využít. Sjezdy nejsou moje silná stránka, tak si snad vybuduji náskok. Pomalu se dostáváme k místu prezentace a cíle – druhá občerstvovačka. Beru si jen bidon a jedu dál. Jedu ve skupině asi 10 borců. Z ní vyčnívá jedna závodnice v růžovém – jede dobře. Do kopce ji předjíždím – zdá se mi, že jsme spolu chvíli jeli už v Chrudimi. Ale jak říkám  - ona jede fakt dobře – na holku výborně. Neustále se předjíždíme. Opět jsme na občerstvovačce. Dávám si banán a pití –trochu jsem na „ Růženku“ ztratil, ale jsem si vědom toho, že už do sebe musím něco dostat. � lapu co možná nejvíc na těžkých převodech a daří se – skupinku i s „Růženkou“ opět dojíždím. Viditelně je z celé skupiny nejsilnější – musím jet s ní, nebo ještě lépe před ní. Cítím, že začínám mít křeče – dávám si anticramp a za chvilku je vše ok. Druhé kolo jedu v dobrém tempu – jen předjíždím další a další borce, kterým pomalu dochází. Sil mám na rozdávání. Je tu  zase ten sjezd s výmoly. Teď už jedu na jistotu – tudíž i pomaleji, ale přece se tu nerozsekám! Je to znát, „Růženka“ mi ujela asi o 200metrů, je tu další stoupání a opět ji dotahuji, ale jen tak na 30 metrů. Pomalu se blížíme ke konci, tachometr mi ukazuje 48 km, dřu, jak se dá, ale víc se už přiblížit nedokážu. Pomalu se úzkou cestičkou blížíme k cíli, za zády se mi objevila dvojice jezdců, malinko mě to znervózňuje, ale svoji kůži jim nedám zadarmo. Nacházím v sobě poslední síly a spurtuji do cíle. Ohlížím se a je to dobré. Ujel jsem jim. Jsem v cíli. Na časomíře svítí čas 2:21:47,8. Je to 199. místo. O chlup jsem splnil cíl, a to dojet do 200. místa. Ale vzhledem ke startovní pozici jsem spokojen. � koda toho pomalejšího začátku, ale po bitvě je každý generál.

Poslední závod sezóny je za námi.

Výsledky:

1. místo Kristián Hynek  ( SCOTT&HAGGET MTB TEAM)

2. místo Jiří Friedl ( MERIDA BIKING TEAM)

3. místo Milan Spěšný (MERIDA BIKING TEAM)

199. místo   /60.místo v kategorii/ Tomáš Fliedr ( F-BIKE KLUB)

DNF                                                         Jiří Fliedr  (F-BIKE KLUB)

Nejrychlejší ženou byla Barbora Radová celkově na 83. místě.

„Růženka“ - Bohdana Půlpánová dojela celkově na 197. místě / 2. místo v kategorii/

Tomáš