Letos jsme se již potřetí vydali na závody do České Třebové. Počasí bylo proměnlivé, na začátku se po obloze honila černá mračna, a každou chvíli jsme čekali i déšť,ten pak na pár minut závodu chladil naše hlavy,potom se ukázalo sluníčko. Deštivé dny se projevily i na trati, kde místy bylo dost hluboké bahno. Zázemí závodu bylo opět sportovní centrum Pod Peklákem. Závodníci mohli volit mezi tratí na 70km a 34,5km. Tomáš i Petr zvolili trať kratší, stejně jako dalších 100 borců, Jirka o něco delší – až na Korsiku.

Na začátku okruhu Česká Třebová – Kozlov – Kohout – Přívrat - Řetová – Andrlův Chlum - Dlouhá Třebová – Beranovy doly – Česká Třebová se stoupalo chvíli po silnici,kde se startovní pole natáhlo,ale už při vjezdu do terénu nastaly zmatky –skupina asi prvních 20 závodníků jela jinou trasou, než zbytek startovního pole. Kousek pod vrcholem Kozlova se zase závodníci setkali a jen kroutili hlavami –značení prostě chybělo. Asi by bylo zbytečné popisovat celou trasu, jenom Tomáš opět kousek za Kozlovem zabloudil a jel dále v hlubokém bahně, kdežto ostatní si frčeli do Řetové z větší části po asfaltové silničce – bohužel i to k závodu patří, stačí chvilka nepozornosti nebo špatně umístěná šipka (a v těchto místech už je značně přešipkováno i z minulých ročníků, to aby si pak člověk vybral, kam má vlastně jet) a z maratonu je rázem „orienťák“. Petr naštěstí nebloudil a jel kolem 20. místa. Tomáš vyburcovaný svoji nechtěnou zajížďkou se napojil na chvost startovního pole v Řetové a stíhací jízdou se snažil urvat co nejlepší výsledek. Petra dojel v Beranových dolech a do cíle dojížděli za sebou. Celkově to stačilo na 21. a 22. místo.

A co říci na závěr? Možná by měli pořadatelé zapřemýšlet nad neustálými změnami termínů závodu, zapracovat na značení a lépe vybírat pomocníky, kteří pomáhají na trati (diskuzní kroužky závodníkům směr moc neukážou).