Příjemné prostředí, pěkná trať,
výborné značení, pohodová atmosféra a velké horko, tak by se dal charakterizovat
6. ročník závodu, který se konal 17. 7. 2010 v Moravské Třebové. Závodníci
mohli zvolit trať 80 km nebo 55 km, my jsme zvolili tu kratší, kde se na start
postavilo 110 bikerů. Na dlouhé startovalo 50 lidí, suverénním vítězem se stal
elitní biker Martin Horák.

Pro více fotografií klikněte
zde
Prudké sluníčko a vysoká teplota,
která dosahovala ve stínu až 34 stupňů, dala všem závodníkům pěkně zabrat. A jak
jsme se závodem poprali my:
Jirka:
„Po startu se snažím držet tempo
v popředí pelotonu, celkem se mně jede dobře, jede se převážně v lese. Jedu ve
skupince osmi lidí, po výjezdu z lesa začíná to pravé smažení na prudkém slunci,
na dlouhém táhlém kopci v tom horku vůbec nemůžu jet. Dělá se mně dost blbě a
uvažuji, že zastavím a zabalím to, ale nakonec pokračuji. Skupinka mně ujela,
tak pokračuji sám. Poslední kilometry jsou po rovině a z kopce, kde se sjíždím
z borcem z Cyklomaxu a střídáme až do cílové rovinky. Cílový spurt vyhrávám,
alespoň malé vítězství.“
Petr:
„Po
startu se pole rychle roztrhalo v úvodním dlouhém stoupání, neudržel jsem se
první skupiny, ale do cíle ještě daleko. Po něm začínám dojíždět lidi, kteří
napálili začátek, jedu v tříčlenné skupině, na slunci je neskutečné horko. V
prudších stoupáních ztrácím, ale v táhlých výjezdech jsem silnější, kde to jde
se snažíme střídat. Na první občerstvovačce beru plný bidon a banán, na druhé
jen kelímek ionťáku. Potom dojíždíme Tomáše a dostáváme se na dlouhý traverz
Hřebče. Tam se těším, je to do cíle sice kus, ale lesem a potom jen z kopce.
Skupinka se trhá a zůstávám jen s chlapíkem, co mu je přes padesát, poklona mu.
V delším sjezdu dojíždíme skupinu asi šesti závodníků. Do cíle už jen kousek a
nikomu se nechce na čelo, to si snažím hlídat a chytám asi 3 nástupy, jenže se
mi to nevyplácí a v posledním prudším výjezdu odpadám a 4-5 lidí mi odjíždí.
Výsledek pěkný, škoda jen toho posledního stoupáku. Potvrzuje se, že i když jsem
silnější něž vloni, konkurence byla opět větší. Výrazná změna oproti minulému
roku byla ve značení, nedalo se zabloudit. A tak díky pořadatelům za tenhle
malý, ale parádní závod.
Tomáš:
„Po startu jedu docela
v ostrém tempu ve vedoucí skupině spolu s dalšími 10 závodníky. Prudká i táhlá
stoupání – moje silná zbraň na soupeře opět funguje, jede se mi skvěle, i při
tom tempu nejedu na krev, jen si hlídám pozici ve skupině, menší ztráty, které
nabírám ve sjezdech, na rovinách a v kopcích dotahuji. Je velké vedro, těžko se
dýchá, ale jinak pohoda. Na první občerstvovačce beru jen ionťák, vím, že musím
hodně pít, abych neměl křeče. Přichází 25km, výjezd z lesa na polní cestu, kde
musím kvůli vyjeté koleji ze sedla, v tom okamžiku cítím bolest v pravé noze od
paty až po kyčli, dostávám křeč a musím zastavit, skupina mi ujíždí a já vím, že
je zle. Vypadá to, že nohu rozhýbu, ale v každém kopci bolest cítím znovu, jedu
sám, dojíždí mě Petr ještě s dvěma borci, jedeme ve vláčku, střídáme se – skvělé
tempo i spolupráce. Za polovinou hřebečského traverzu dostávám opět křeče
a musím slézt. Od této chvíle je to boj o dojetí, téměř nešlapu, jen sjíždím
z kopce, po rovinách se ploužím rychlostí 15 km/h, poslední kilometry jedu jen
na morál, dojíždí mě další 2 skupiny a já se propadám dál do hloubi startovního
pole. Konečně je tu cílová rovinka, s velkým přemáháním dojíždím do cíle na 26.
místě.
VÝSLEDKY:
|
abs. pořadí / v kategorii |
čas |
Petr |
17/10 |
2:10:56 |
Tomáš |
26/13 |
2:16:22 |
Jiří |
33/16 |
2:21:01 |
Tomáš

|