Vzhledem k tomu, že jsme již desítky závodů objeli, měli jsme představu o tom, co by v Sádku nemělo chybět a čeho se vyvarovat – cílem bylo udělat závod pro lidi, ne proto, abychom vydělali peníze apod. Již od podzimních měsíců jsme chodili po kopcích a lesích kolem Sádku a hledali pěšinky, cestičky, cesty, často i nám - místním - neznámé, opuštěné, nepoužívané, které často nevedly nikam. Nachodili jsme tak desítky kilometrů, až se nám podařilo spojit je v nějaký rozumný okruh, který by se dal jet. Ovšem na jaře s bujnou vegetací se spousta ideálních míst proměnila v neprostupnou džungli. Snad až desátá varianta byla tou správnou, i když do posledních dnů byly ve hře varianty dvě – nakonec jsme zvolili tu těžší, ale pro nás zajímavější trať – a soudě podle ohlasů, byla to volba správná. Také název závodu byl velkým oříškem, sešlo se nám mnoho návrhů, ale nakonec při pohledu na profil tratě zvítězila „Sádecká pila“.

Stěžejní pro nás byla spolupráce s Obcí Sádek a SDH Sádek a možnost využití areálu místního fotbalového hřiště. Cílem bylo dělat závod na úrovni – nevyhlašovat vítěze někde na louce, nedělat ze závodu závod orientační, snažili jsme se také o to, aby si závodníci od nás kromě zážitků také něco odvezli – po velkém úsilí a mnoha jednáních se nám podařilo získat podporu mnoha sponzorů, kterým ještě jednou děkujeme, a tyto hlavní naše cíle splnit. Důležité bylo také to, že všichni členové klubu se do přípravných prací vrhli s chutí a každý se velkou měrou podílel na přípravách – tvorba cen, diplomů, map, značení tratě (bylo použito více než 200 zalaminovaných šipek, 2,5km mlíka), její údržba (sekání, odstraňování větví, spadlých stromů) a vytvoření možností projetí tratě - tvorba provizorního značení, boj s tzv. záškodníky, kteří nám neustále ničili značení…

Nakonec se na start postavilo včetně dětí 157 závodníků. Samostatnou kapitolou by mohly být závody dětí, mít na startu prvního ročníku 52 dětí je skvělou odměnou všem, kteří na přípravách nechali tolik sil a drahocenného času. Věřme jen, že aspoň pár dětí z těch pěti desítek u cyklistiky zůstane a bude ji dělat na závodní úrovni. A co dál? Již teď přemýšlíme o dalším ročníku. Jaký bude? Věřme, že alespoň tak úspěšný jako letos, že přivítáme na startu ještě více bikerů a opět nebudou muset litovat toho, že do Sádku přijeli.

I přes vytížení ohledně pořadatelství, se na start z našeho týmu postavil Tomáš (31. místo, 10. místo v kat.), Petr Mihulka (44. místo, 14. v kat.) , Jirka Dittrich (13.místo, 6. v kat.), Jirka Bureš (25. místo, 8. v kat.) a Bohouš Navrátil ( 62. místo, 20. v kat.).